Svatoslav Štěpánek
Z Japonska zpátky domů, do České Republiky. Jméno Svatoslav Štěpánek jsem až donedávna neznala. A to mám o české krimi scéně naposloucháno a načteno opravdu hodně. A tenhle pán rozhodně zaujal.
Svatoslav Štěpánek se narodil 25.12.1911 v Roudnici nad Labem, V Rakousku-Uhersku. Pocházel z vážené rodiny, oba rodiče byli vzdělaní a i jeho sourozenci byli velmi inteligentní. Ale on sám nebyl v okolí vůbec oblíbený. Jeho jinakost byla sváděna na to, že se narodil předčasně, že měl slabou fyzickou kondici, že jako děcko prodělal zánět mozkových blan... Ale nic z toho nedělá z lidí vrahy, že ano.
Už jako malé děcko házel rád spolužačkám do vlasů hořící sirky, štípal je a pak se jim posmíval, když plakaly. Prospěch měl velice špatný a vůbec ho to netrápilo. Mezi jeho záliby patřilo týrání a zabíjení zvířat, velice rád chodil na hřbitov pozorovat hrobníka při práci. K tomu bych asi řekla jen to, že to rodiče tak trochu prosrali. Když jejich dítě rádo kouká na hrobníka při práci, dělá mu dobře ubližovat spolužákům a okolo domu nachází mrtvá a zmrzačená zvířata, tak milé dítko chytnu za ucho a najdu nejbližšího cvokaře.
Vše došlo až k tomu, že v páté třídě bodl spolužáka nožem. Nikde se o tom nedá najít víc informací, ale předpokládám, že ani tehdy s tím rodiče nic moc nedělali. Taky se o něm vědělo, že velice rád kradl spolužákům jejich věci. Docela by mě zajímalo, jak za Rakouska-Uherska fungovala sociální správa. Pravdou ale je, že veškeré jeho prohřešky jeho máma neustále omlouvala a jako učitelka i žehlila mezi ostatními učiteli.
Bylo 19.8.1928, Štěpánkovi tehdy bylo 16 let, když poprvé někoho připravil o život. Jeho první obětí byl syn jednoho z jeho sousedů, pouze pětiletý Bedřich Brožovský. Informací o tom, co, jak a proč není vůbec moc. Vlastně jediné, co víme je to, jak. Štěpánek malého Bedřicha umlátil kladivem a pak ho zakopal ve své vlastní dílně, která byla v domě. Štěpánek byl jako obyvatel domu samozřejmě vyslýchaný, ale uvedl že malého Bedřicha neviděl a to bylo všechno. Policie nakonec uvedla, že chlapce s největší pravděpodobností unesli kočovní cikáni. Předpokládám, že prohlídka domu byla spíše sporadická, pokud vůbec nějaká, jinak by asi čerstvý hrob v dílně našli. Trvalo celých 8 let, než se Štěpánek k vraždě přiznal, až teprve potom tělíčko z dílny policie vyhrabala.
A Štěpánkovo špatné chování pokračovalo dál. Existují záznamy o krádežích, včetně krádeží dámského prádla, které byly vždy vyřešeny mimo soud, kdy jeho rodiče zaplatili jakoukoliv cenu, aby jejich syn k soudu vůbec nemusel.
Štěpánek prý dokonce polil ňadra své vlastní sestry kyselinou. To přinutilo jeho rodiče ho vzít k psychiatrovi na vyšetření. Ten jednoznačně doporučit ústavní léčbu. S tím ovšem jeho rodiče zásadně nesouhlasili, takže tímto jakákoliv snaha skončila.
Po smrti jeho otce v roce 1932 krádeží a různých méně závažných přestupků znatelně přibývalo, Štěpánek měl v okolí opravdu špatnou pověst a lidé se ho báli. A také bylo proč.
V srpnu 1932 byla poblíž Pražské Troji nalezena mrtvola, která ležela v příkopě. Zavražděnou byla Marie Zemancová, které bylo pouhých 28 let. Marie byla ubodána, rány nožem směřovaly hlavně na její ňadra a krk. Co Štěpánka s vraždou spojuje? Pracoval v té době v okolí, ve svém deníčku měl vyznačené místo poblíž místa nálezu Mariina těla a hlavně, po zatčení se Štěpánek k vraždě přiznal. Je mi proto záhadou, proč za tuto vraždu nikdy nebyl odsouzen a ani obžalován. Vražda Marie Zemancové je tak prakticky nevyřešená.
Ten stejný rok nejspíše našel i svou další oběť. Při návštěvě známých na Slovensku, Štěpánek v říjnu 1932 navštívil hrad Červený Kámeň v doprovodu patnáctileté Marie Riganové. Oba se při prohlídce zdrželi v mučírně, o kterou se Štěpánek velice zajímal. Později, když ho kastelán pouštěl z hradu, tak už s ním Marie nebyla. Marie Riganová zůstává dodnes nezvěstná.
Pak bylo pár let ticho, nebo možná se jen na nic nepřišlo. A to až do roku 1936, kdy se do toho Štěpánek pořádně pustil. K prvnímu pokusu o vraždu došlo už 1.ledna. Štěpánek projížděl na kole kolem Roudnice nad Labem, kde se zrovna dvě mladistvé dívky vracely domů ze školy. Růženě bylo tehdy jen 13 let, ale na svůj věk měla velice vyvinutá ňadra, a proto Štěpánek mířil útok na ní. Je zřejmé, že měl velký fetiš právě na ňadra. Daný den přijel k dívkám, Růženě přiložil k hrudníku zbraň a vystřelil. Pak se slovy 'Tak tady to máš!' odjel. Nutno podotknout, že tímto jeho jednáním se nejspíše inspiroval jeden z nejznámějších českých vrahů, Václav Mrázek. Střela dle lékařů těsně minula srdce a tak Marie celkem zázračně přežila.
Další útok na sebe nenechal dlouho čekat. 23.ledna Štěpánek, opět na kole, potkal 26 letou matku dvou dětí Zdeňku Drobnou. Tu dojel, agresivně do ní začal strkat a sprostě jí nadávat. Zdeňka vstala a chtěla utéct, Štěpánek ale opět vytáhl zbraň a namířil jí na hrudník. Zdeňka ovšem byla pohotová a ruku mu strhla a tak jí zasáhl do břicha. I přes zranění Zdeňka začala utíkat. Štěpánek jí sice začal pronásledovat, ale po chvilce to vzdal a na kole odjel pryč. Zdeňka tedy přežila, policii dala přesný popis pachatele a policie hned věděla za kým jít. Jak je tedy možné, že Štěpánek neskončil ve vězení? Jeho maminka přece! Ano, jeho matka mu poskytla alibi. Řekla, že její syn byl celou dobu doma v posteli, protože měl chřipku. Pravdou je, že Štěpánek se do postele dostal až po činu a pak teprve předstíral nemoc.
Možná ho dva nevydařené pokusy na chvíli odradily, ale pak se naskytla další příležitost. Na začátku dubna toho roku jeho matka odjela za příbuznými na Slovensko, tentokrát ale Štěpánek zůstal v Praze doma sám. A hned za dva dny po jejím odjezdu, 5.4.1936 se ztratila mlékařka Františka Třísková. U Štěpánka doma byla okolo sedmé ráno. Štěpánek řekl, že v tu dobu ještě spal. To ovšem nebyla pravda, Štěpánek ji postil do domu, a ve chvíli, kdy Františka přelévala mléko do připravené nádoby, jí Štěpánek střelil zezadu do hlavy. Dle Štěpánka ani nehlesla, jen klesla k zemi. Prý ale ještě chroptěla, tak vzal sekeru a několikrát jí pro jistotu udeřil do hlavy. Pak se Štěpánek nechal unést svými fantaziemi, které měl už dávno, jen na ně nikdy nebylo místo. Tělo odnesl do prádelny, kde Františce odřízl obě prsa, což je něco, o čem prý dlouho snil. Poté jí odřízl hlavu, stáhl z ní kůži i vlasy, rozřízl jí břicho a nakonec tělo rozřezal na 11 dílů. To pak zakopal, společně s jejími věcmi, na zahradě. Nechal si jen peníze, co u sebe Františka měla. Dům a prádelnu pak řádně uklidil. A jak je možné, že mu tento čin opět prošel, přestože se hned stal podezřelým? Jedna ze sousedek totiž tvrdila, že Františku ten den viděla okolo jedenácté, ale u Štěpánků byla přece hned ráno! Sousedka si nejspíše jen spletla den. Takže při něm opět stálo štěstí.
Nejhorší je, že po zmizení Františky po ní roznášení mléka převzala její dcera. Štěpánek se jí vyptával, jestli už něco ví o mamince. Když mu odpověděla, že ne, tak jí s úsměvem na rtech odpověděl, že se s ní brzy opět shledá. A během doby, kdy jeho matka nebyla doma, tak mu vařila jídlo maminka jeho úplně první oběti Bedřicha Brožovského. Kdyby jen obě věděli...
O Štěpánka bylo velice dobře postaráno. Kromě jeho sousedky, mu jídlo přinášeli i zaměstnanci jeho strýce, který vlastnil restauraci. 17.května tato práce připadla na Štěpánkovu vlastní sestřenici, Jiřinu Šťastnou. Její vlastní matka jí nejdříve nechtěla pustit, byla si moc dobře vědomá, jakou má Štěpánek pověst a sama většině z toho věřila. Jiřina nakonec ale šla, její maminka jí nabádala, aby ale za žádných okolností nechodila dovnitř, jen položila jídlo ke dveřím. Jiřina se ale pak dlouho nevracela. Tak Anna Šťastná poslala k Štěpánkkovi syna, aby se po Jiřině podíval. Bylo mu však řečeno, že mu přinesla jídlo a pak prostě odešla. Její bratr se s tímto smířil a šel zase domů. Anna ovšem ničemu nevěřila, měla špatnou předtuchu a tak se ke Štěpánkovi vydala sama.
Štěpánek jí tvrdil to samé, co jejímu synovi předtím. Anna se ale s tímto nespokojila a do domu vtrhla, i když se jí v tom Štěpánek snažil zabránit. V prádelně pak našla krvavé stopy a krvavý nůž. Poblíž bylo něco přikryté kusem plechu. Anně se po odklopení plechu naskytl příšerný pohled na vlastní mrtvou dceru. Štěpánek utekl na zahradu, kde se pokusil oběsit, ale v tom mu zabránil kolemjdoucí, který zřejmě zaslechl nářek Anny. A co se tedy toho dne stalo? Vlastně úplně to samé, co v předchozím případu. Štěpánek pustil Jiřinu domů, ta mu dala jídlo na stůl a v tu chvíli jí střelil přímo do oka. Předtím, než pustil Jiřinu do domu, tak zapnul rádio hodně nahlas, aby výstřel nebyl slyšet. Jiřinu pak ještě bodl do srdce, tělo pak odtáhl do prádelny, kde jí začal ostříhávat vlasy, při čemž ho vyrušil zvonek. A tak dceru pak našla Anna.
Po zatčení byl Štěpánek převezen na výslech, kde kromě té poslední vraždy, vše popíral. Policie ale věděla, že z jeho okolí mizí ženy a už ho měli na seznamu podezřelých delší dobu. Štěpánek se nakonec prořekl sám, když na otázku, co by s tělem Jiřiny udělal, odpověděl „Rozřezal bych jí a zakopal na zahradě.“ A tak se policie vydala k němu na zahradu a začali kopat. Takhle našli další dvě mrtvá těla.
Soud se konal za rok. Štěpánek byl ještě před tím podroben psychologickému vyšetření. Dle odborníků byl málo inteligentní, nenadaný, líný a necitliví člověk, který projevuje sklony k sadismu a fetiši na ženská ňadra. Tohle by o sobě málokdo chtěl slyšet. A jeho posedlost ženskými prsy se nedá zpochybnit. Při jednom z výslechů řekl tohle „Třísková měla velké prsy, také bradavky měla dosti velké, byl jsem zvědavý, jak prsy vypadají uvnitř. Také Jiřině Šťastných jsem je chtěl uřezati, abych se dozvěděl, jak vypadají prsy mladé ženy.“
Znalci ho shledali plně trestně odpovědným a tak byl Štěpánek 17.5.1937 odsouzen k smrti. Štěpánek se sice odvolal, ale ani to mu nepomohlo a tak byl dne 8.11.1938 oběšen.
Bylo 19.8.1928, Štěpánkovi tehdy bylo 16 let, když poprvé někoho připravil o život. Jeho první obětí byl syn jednoho z jeho sousedů, pouze pětiletý Bedřich Brožovský. Informací o tom, co, jak a proč není vůbec moc. Vlastně jediné, co víme je to, jak. Štěpánek malého Bedřicha umlátil kladivem a pak ho zakopal ve své vlastní dílně, která byla v domě. Štěpánek byl jako obyvatel domu samozřejmě vyslýchaný, ale uvedl že malého Bedřicha neviděl a to bylo všechno. Policie nakonec uvedla, že chlapce s největší pravděpodobností unesli kočovní cikáni. Předpokládám, že prohlídka domu byla spíše sporadická, pokud vůbec nějaká, jinak by asi čerstvý hrob v dílně našli. Trvalo celých 8 let, než se Štěpánek k vraždě přiznal, až teprve potom tělíčko z dílny policie vyhrabala.
Dílna, kde byla kostra nalezena Kostra Bedřicha Brožovského
Štěpánek prý dokonce polil ňadra své vlastní sestry kyselinou. To přinutilo jeho rodiče ho vzít k psychiatrovi na vyšetření. Ten jednoznačně doporučit ústavní léčbu. S tím ovšem jeho rodiče zásadně nesouhlasili, takže tímto jakákoliv snaha skončila.
Po smrti jeho otce v roce 1932 krádeží a různých méně závažných přestupků znatelně přibývalo, Štěpánek měl v okolí opravdu špatnou pověst a lidé se ho báli. A také bylo proč.
V srpnu 1932 byla poblíž Pražské Troji nalezena mrtvola, která ležela v příkopě. Zavražděnou byla Marie Zemancová, které bylo pouhých 28 let. Marie byla ubodána, rány nožem směřovaly hlavně na její ňadra a krk. Co Štěpánka s vraždou spojuje? Pracoval v té době v okolí, ve svém deníčku měl vyznačené místo poblíž místa nálezu Mariina těla a hlavně, po zatčení se Štěpánek k vraždě přiznal. Je mi proto záhadou, proč za tuto vraždu nikdy nebyl odsouzen a ani obžalován. Vražda Marie Zemancové je tak prakticky nevyřešená.
Ten stejný rok nejspíše našel i svou další oběť. Při návštěvě známých na Slovensku, Štěpánek v říjnu 1932 navštívil hrad Červený Kámeň v doprovodu patnáctileté Marie Riganové. Oba se při prohlídce zdrželi v mučírně, o kterou se Štěpánek velice zajímal. Později, když ho kastelán pouštěl z hradu, tak už s ním Marie nebyla. Marie Riganová zůstává dodnes nezvěstná.
Pak bylo pár let ticho, nebo možná se jen na nic nepřišlo. A to až do roku 1936, kdy se do toho Štěpánek pořádně pustil. K prvnímu pokusu o vraždu došlo už 1.ledna. Štěpánek projížděl na kole kolem Roudnice nad Labem, kde se zrovna dvě mladistvé dívky vracely domů ze školy. Růženě bylo tehdy jen 13 let, ale na svůj věk měla velice vyvinutá ňadra, a proto Štěpánek mířil útok na ní. Je zřejmé, že měl velký fetiš právě na ňadra. Daný den přijel k dívkám, Růženě přiložil k hrudníku zbraň a vystřelil. Pak se slovy 'Tak tady to máš!' odjel. Nutno podotknout, že tímto jeho jednáním se nejspíše inspiroval jeden z nejznámějších českých vrahů, Václav Mrázek. Střela dle lékařů těsně minula srdce a tak Marie celkem zázračně přežila.
Další útok na sebe nenechal dlouho čekat. 23.ledna Štěpánek, opět na kole, potkal 26 letou matku dvou dětí Zdeňku Drobnou. Tu dojel, agresivně do ní začal strkat a sprostě jí nadávat. Zdeňka vstala a chtěla utéct, Štěpánek ale opět vytáhl zbraň a namířil jí na hrudník. Zdeňka ovšem byla pohotová a ruku mu strhla a tak jí zasáhl do břicha. I přes zranění Zdeňka začala utíkat. Štěpánek jí sice začal pronásledovat, ale po chvilce to vzdal a na kole odjel pryč. Zdeňka tedy přežila, policii dala přesný popis pachatele a policie hned věděla za kým jít. Jak je tedy možné, že Štěpánek neskončil ve vězení? Jeho maminka přece! Ano, jeho matka mu poskytla alibi. Řekla, že její syn byl celou dobu doma v posteli, protože měl chřipku. Pravdou je, že Štěpánek se do postele dostal až po činu a pak teprve předstíral nemoc.
Možná ho dva nevydařené pokusy na chvíli odradily, ale pak se naskytla další příležitost. Na začátku dubna toho roku jeho matka odjela za příbuznými na Slovensko, tentokrát ale Štěpánek zůstal v Praze doma sám. A hned za dva dny po jejím odjezdu, 5.4.1936 se ztratila mlékařka Františka Třísková. U Štěpánka doma byla okolo sedmé ráno. Štěpánek řekl, že v tu dobu ještě spal. To ovšem nebyla pravda, Štěpánek ji postil do domu, a ve chvíli, kdy Františka přelévala mléko do připravené nádoby, jí Štěpánek střelil zezadu do hlavy. Dle Štěpánka ani nehlesla, jen klesla k zemi. Prý ale ještě chroptěla, tak vzal sekeru a několikrát jí pro jistotu udeřil do hlavy. Pak se Štěpánek nechal unést svými fantaziemi, které měl už dávno, jen na ně nikdy nebylo místo. Tělo odnesl do prádelny, kde Františce odřízl obě prsa, což je něco, o čem prý dlouho snil. Poté jí odřízl hlavu, stáhl z ní kůži i vlasy, rozřízl jí břicho a nakonec tělo rozřezal na 11 dílů. To pak zakopal, společně s jejími věcmi, na zahradě. Nechal si jen peníze, co u sebe Františka měla. Dům a prádelnu pak řádně uklidil. A jak je možné, že mu tento čin opět prošel, přestože se hned stal podezřelým? Jedna ze sousedek totiž tvrdila, že Františku ten den viděla okolo jedenácté, ale u Štěpánků byla přece hned ráno! Sousedka si nejspíše jen spletla den. Takže při něm opět stálo štěstí.
Prádelna, kde došlo z rozřezání těla
O Štěpánka bylo velice dobře postaráno. Kromě jeho sousedky, mu jídlo přinášeli i zaměstnanci jeho strýce, který vlastnil restauraci. 17.května tato práce připadla na Štěpánkovu vlastní sestřenici, Jiřinu Šťastnou. Její vlastní matka jí nejdříve nechtěla pustit, byla si moc dobře vědomá, jakou má Štěpánek pověst a sama většině z toho věřila. Jiřina nakonec ale šla, její maminka jí nabádala, aby ale za žádných okolností nechodila dovnitř, jen položila jídlo ke dveřím. Jiřina se ale pak dlouho nevracela. Tak Anna Šťastná poslala k Štěpánkkovi syna, aby se po Jiřině podíval. Bylo mu však řečeno, že mu přinesla jídlo a pak prostě odešla. Její bratr se s tímto smířil a šel zase domů. Anna ovšem ničemu nevěřila, měla špatnou předtuchu a tak se ke Štěpánkovi vydala sama.
Štěpánek jí tvrdil to samé, co jejímu synovi předtím. Anna se ale s tímto nespokojila a do domu vtrhla, i když se jí v tom Štěpánek snažil zabránit. V prádelně pak našla krvavé stopy a krvavý nůž. Poblíž bylo něco přikryté kusem plechu. Anně se po odklopení plechu naskytl příšerný pohled na vlastní mrtvou dceru. Štěpánek utekl na zahradu, kde se pokusil oběsit, ale v tom mu zabránil kolemjdoucí, který zřejmě zaslechl nářek Anny. A co se tedy toho dne stalo? Vlastně úplně to samé, co v předchozím případu. Štěpánek pustil Jiřinu domů, ta mu dala jídlo na stůl a v tu chvíli jí střelil přímo do oka. Předtím, než pustil Jiřinu do domu, tak zapnul rádio hodně nahlas, aby výstřel nebyl slyšet. Jiřinu pak ještě bodl do srdce, tělo pak odtáhl do prádelny, kde jí začal ostříhávat vlasy, při čemž ho vyrušil zvonek. A tak dceru pak našla Anna.
Jiřina Šťastná Mrtvola Jiřiny Šťastné
Soud se konal za rok. Štěpánek byl ještě před tím podroben psychologickému vyšetření. Dle odborníků byl málo inteligentní, nenadaný, líný a necitliví člověk, který projevuje sklony k sadismu a fetiši na ženská ňadra. Tohle by o sobě málokdo chtěl slyšet. A jeho posedlost ženskými prsy se nedá zpochybnit. Při jednom z výslechů řekl tohle „Třísková měla velké prsy, také bradavky měla dosti velké, byl jsem zvědavý, jak prsy vypadají uvnitř. Také Jiřině Šťastných jsem je chtěl uřezati, abych se dozvěděl, jak vypadají prsy mladé ženy.“
Znalci ho shledali plně trestně odpovědným a tak byl Štěpánek 17.5.1937 odsouzen k smrti. Štěpánek se sice odvolal, ale ani to mu nepomohlo a tak byl dne 8.11.1938 oběšen.
Dům, kde Štěpánek zabíjel
Žádné komentáře:
Okomentovat