Lokace nezveřejňuji =)
Přiznám se, že už nevím, kde jsem na tyhle dvě budovy poprvé narazila. Tehdy jsem o Urbexu nevěděla skoro vůbec nic, byla jsem jednou na přednášce jednoho člena Urbex Team Kralupy a hrozně se mi to zalíbilo. To bylo v roce 2015, tehdy Urbex nebyl ještě tak moc populární. Pamatuji si, že jsem do strejdy gůgla zadala prázdné budovy a na jedné stránce jsem našla právě jednu z těchto budov. Nedávno jsem zkoušela tu stránku najít znovu, ale už se nepovedlo.
Tak jsem se prostě jednoho dne sebrala, prakticky nepřipravená na to, co to prolézat opuštěné a zničené budovy znamená, do batohu jsem si hodila foťák, pití a balíček oříšků, kdyby byl hlad. A vyrazila jsem na vlak. Město, kde se tyhle dvě budovy nachází, není nijak daleko od Prahy, byla jsem tam za chvilku, pak už jen malá procházka na kraj údolí a stála jsem před první budovou.
A tam nastal hlavní problém snad každého začátečníka, problém, se kterým se občas potýkám i teď. Stála jsem před budovou a nevěděla, jak dál. Bála jsem se prostě jen tak jít k budově, i když z hlavní cesty nebyla až tak moc dobře vidět. Věděla jsem, že čím víc tam budu stát a čumět, tím víc budu nápadná. A tak jsem zase odešla pryč, sedla jsem si do parčíku, co byl kousek a vydala se podél řeky. A to mě přivedlo ke stavení zezadu. A pak už bylo jednoduché se dostat blíže nepozorovaně.
Na první pohled nebylo do budovy se možné dostat, vše vypadalo poctivě zazděno, ale jak jsem obcházela dům podruhé, všimla jsem si, že ve zdi je díra, kde někdo vyndal cihly a bylo to zakryté kusem kartonu. Hele, já fakt nemám ráda, když někdo ty budovy ničí, ale když už tam ta díra byla, tak jí použijí, ne? Navíc tam byly krásně připravené schůdky, takže i trpaslík jako jsem já, nemá žádný problém tam vlést.
Každopádně, než Vás vezmu na obhlídku dovnitř, tak bych ráda něco napsala o budově samotné. První zmínka o vile je v roce 1896, kdy jí vlastnil hoteliér z Prahy. Vila byla součástí komplexu restauračních pavilonů, byla situovaná v anglickém parku s tenisovým kurtem. Vila si žila svým vlastním životem až do roku 2000, kdy byla prodána realitní kanceláři. Její prodejní cena ani trochu neodpovídala skutečné hodnotě budovy, navíc realitka zřejmě od úplného začátku počítala s tím, že vilu nechá ztrhnout a postaví tam obytné domy. Nebyli ani dostatečně rychlí a tak bylo možné vilu zapsat jako památkově chráněnou 14.12.2004. Vila sice chátrá, ale její rozklad je pomalý, vedle stojící restaurace takové štěstí neměla. Ale o té později.
Takže jsem vevnitř, přesněji
řečeno ve sklepě, je to tam trochu strašidelné, prach a špína
všude, sem tam nějaké pozůstatky vybavení, kamna, pozůstatek
bojleru, nejvíce strašidelná je asi bývalá kuchyně, tam vlastně
nebylo vůbec nic, jen špinavé kachličky. A všude totální tma.
A v tom, co jsem si sbalila sebou samozřejmě nebyla baterka =D Jsem
debil, svítila jsem si mobilem, snažila se fotit a u toho
nezakonout. A taky nedělat moc velký hluk, pokud by tam někdo
byl...
Vydávám se do přízemí, tady je
to skoro prázdné, nějaké zbytky lustru, zabedněná okna,
počmárané zdi. Chvilku stojím v jednom pokoji, poslouchám,
jestli se v budově někdo nenachází. Pak se po patře ještě
jednou projdu, v jednom z větších pokojů jsem si sedla na zem a
vrátila se do puberty, když jsem hrála The Sims. Teda, ne že bych
se někdy dostala k tomu, že bych to opravdu hrála, já jsem jen
stavěla budovy a zařizovala je. To bylo to jediné, co mě bavilo.
A jako jo, dokázala bych si živě představit, jak bych zařídila
tuhle budovu. Jen na to mít peníze.
Vydávám se do patra a tady už je
to mnohem horší. Podlahy se propadají a kde ještě drží, tak
někdo vytrhal parkety. Okna jsou kompletně vymlácená, na zdech
jsou hnusné čmáranice a pohled na strop mě celkem děsí, protože
je hodně propadlý, ale na půdu se chci prostě dostat. Ale našla
jsem něco, co se na Urbexu moc nevidí, koupelna má stále vanu i
toaletu. Ale byl odtud krásný výhled na vedlejší restauraci =)
A jdu na půdu, dávám si pozor kam šlapu, všechno okolo praská a vrže, ale naštěstí vše drží a nic se podemnou nepropadá. Na půdě toho moc nenajdu, je tam jen spousta prachu, špíny a obrovská vana? Nebo nějaká nádrž na vodu? Vážně nevím, co to bylo =D Ještě jsem udělala pár fotek z okna a rychle šla zase dolů, poděkovala podlaze, že vydržela =D
A jak bych shrnula svou první opuštěnou budovu? Až na ten trochu chaotický začátek, kdy jsem se bála tam jít hlavním vchodem, tak dobře. Žádný problém nenastal, nikoho jsem nepotkala, nikdo na mě nezavolal policii, nepropadla jsem se podlahou. A díky tomu, že se tam lezlo jen tou malou dírou ve zdi, tak budova byla v lepším stavu, než jsem čekala. Prakticky žádné odpadky, jen čmáranice na zdi a prach. Přemýšlím, že se tam zase vrátím, abych se koukla, jak moc se to tam změnilo, ale zároveň se bojím, nechci si zkazit zážitek z docela pěkného stavu =)
Odkaz na kopletní fotogalerii tady =)
Žádné komentáře:
Okomentovat